Sup

[Sup]

Spatřili ho jednou, zdáli. Po menší potyčce mezi průzkumnickou jednotkou krále Esgarothu a jeho spolubojovníky(druhy?) z Kohorty V. Průzkumníci špehovali při hranicích Troqusharského území, nejspíš moc hlasitě. Neměli to dělat. Zatímco ostatní se rychle ztratili z do děr, neodpustil si čerstvé lidské krve, masa...."Čum, vole, hnusný vobrovský skřetisko!". Vyplašili ho. Během tří vteřin zmizel kamsi... V tratolišti po něm našli jen ohromnou stopu v blátě vylitou rudou tekutinou, ještě odkapávající z přepůlené hlavy mrtvě zírající na nebesa. Každému takto použitému muži chyběl jeden boltec. Ten skřet. On jediný z černých nájezdníků zůstal ještě chvíli na místě činu. On jediný si neodřekl sousta. Nazvali jej tedy supem. To neobratné stvoření (nestvoření) by převyšovalo své spolubojovníky jistě o dvě stopy dospělého vojáka, hádali. Ano. To jim utkvělo v hlavě. Ten vysoký(skřet?) jen brázdil bojiště plné mrtvých těl a jakýmsi řezákem připravoval už tak dost znetvořené ubožáky o boltce.

Podruhé jej nespatřili, pocítili. Tato šarvátka byla hotovým masakrem. Vojáci Esgarothu utíkali, na úprku odhazovali helmy, zbraně, jeden odhodil i prošívanici. Neutekli ti se zbraní, neutekli ti ve zbrojích, neutekli ti bez pancířů, toho bez prošívanice uštvali k smrti a umučili. Supa ucítili. Ne nosem. Někdo jim v agónii, ještě ale zaživa, začal řezat hlavu z boku. Po hýknutí jim ve vteřině život ukončila tupá bolest na žebrech. Nikdy už však nevypověděli nikomu, co viděli. Nikdo je už nenašel. Jen za brány lidského království o týdny později dojel kůň plný šrámů, na každém boku jeden pytel zarudlý od krve. Pytle byly plné uší.

Mimo BOT
doba života: 20 let
obývané místo: Rychnov nad Kněžnou
povolání: študent /mediální a studia, žurnalistika, Brno/
frekventované a preferované aktivity: vandrování, fantastika(lépe řečeno snění), komunikace, poezie a poetika, bardovství
oblíbené motto: Tam nechoď, tam je cesta

[Ashen]

Vítej, ushataare! Ať nasbíráš ještě mnoho uší!

[Sup]

B5A 2010