Ležo

[Ležo]

Není třeba velkých slov ani činů. Je třeba přežít, přežít další bitvu. Bojovat se ctí. Neustále bojovat. Sotva žár jedné bitvy uhasne, nové plamínky se derou na povrch. To je můj život, má budoucí smrt. Nevím jaké zlé síly mě vrhly na tehnle svět. Vím jen, že dokud mě nepovolají zpět, budu se bít o každou další vteřinu, kterou budu obdarován.
Mým domoven se stala smečka supů, Volturů, tlupa tupých, zrádných skřetů a goblinů toužících po mase a krvy nepřátel. Z jakéhosi důvodu jsem mezi ně zapadl. Od té doby společně odolávame nastrahám nepřátel, i duchů přírody.

Na závěr utržek z kroniky jednoho kmene

Rychlý v boji s kopím. Udatný a obětavý ushatar, který vyplní svým tělem a zbraněmi každou stezku nepřítele. Útočí nečekaně a stejně tak i mizí. Vládce rychlých hrotů.

[Ctibor]

to to trvalo!

[Ležo]

Tenhle kratkej odstavecek sem plodil asi tak pul hodiny. Myslim ze me dostatecne vystihuje ta prvni veta, dal mluvit netreba.