Shagra
Posted: Sun 07. Mar 2010 20:09:45
Oheň.
Po několika proběhaných nocí, dní, úplňků, zim konečně sedím u rudého tepla s někým, kdo vypadá aspoň trochu jako já. Podle toho, co mele tokovej ten, co vypadá nadřazeně celého osazenstva, mají stejný cíl - tu bandu těch s úchylnýma špičatejma ušima....Zabíjet ty svině a péci jejich maso na ohni..........
Žilo jsem kdesi v lese pod horami v norách a dírách kořenů u ohně společně s ostatníma. Nikdy sem nepoznalo nic jiného, než život v dírách s ostatními svého kmenu, les plný temna, zvěře a lesních bylin. Když mě stařešina občas poslal na lov se staršíma nemohlo jsem na nic jiného myslet. Lov, krev, maso. To bylo něco pro mě. Ať už lov byl úspěšný nebo ne, pokaždé sem mělo stejnou radost...Jednou při mém šťastném dni lovu jsem se zhroutilo do propasti hluboké. Několik dní a nocí jsem bezvýznamně řvalo o pomoc. Nic. Nikdo. Na sklonku posledních sil jsem se vyškrábalo po kořenech...Občas jsem spadlo, ale touha přežít byla větší. Jen co jsem se vyškrábalo nahoru, neviděla jsem nic a nikoho... Běhala sem několik dní, ale kde nic tu nic...Po několika úplňcích jsem svoje pátrání vzdalo...
...Toulání nebralo konce, Jednou jsem potkalo ty se špičatejma ušima. Pronásledovala jsem je...Dovedli mě domů, ale stihli všechny pobít. Nikdo nebyl připraven a vypálili celý okraj lesa....Pár jsem jich pozabíjelo, ale byli silnější...Zranili mě a já si nic nepamatuji...
...Až teď jsem se probudilo u Ohně a on pořád něco mele...
jméno: Dana Stejskalová
povolání: student / DDM
bydliště: Sentice (Tišnov - Brno)
ráda:koně a zvířena, les, historie, oheň, cukr, víno a kvasar, moje dva čtyřnohé chlupaté miláčky
Po několika proběhaných nocí, dní, úplňků, zim konečně sedím u rudého tepla s někým, kdo vypadá aspoň trochu jako já. Podle toho, co mele tokovej ten, co vypadá nadřazeně celého osazenstva, mají stejný cíl - tu bandu těch s úchylnýma špičatejma ušima....Zabíjet ty svině a péci jejich maso na ohni..........
Žilo jsem kdesi v lese pod horami v norách a dírách kořenů u ohně společně s ostatníma. Nikdy sem nepoznalo nic jiného, než život v dírách s ostatními svého kmenu, les plný temna, zvěře a lesních bylin. Když mě stařešina občas poslal na lov se staršíma nemohlo jsem na nic jiného myslet. Lov, krev, maso. To bylo něco pro mě. Ať už lov byl úspěšný nebo ne, pokaždé sem mělo stejnou radost...Jednou při mém šťastném dni lovu jsem se zhroutilo do propasti hluboké. Několik dní a nocí jsem bezvýznamně řvalo o pomoc. Nic. Nikdo. Na sklonku posledních sil jsem se vyškrábalo po kořenech...Občas jsem spadlo, ale touha přežít byla větší. Jen co jsem se vyškrábalo nahoru, neviděla jsem nic a nikoho... Běhala sem několik dní, ale kde nic tu nic...Po několika úplňcích jsem svoje pátrání vzdalo...
...Toulání nebralo konce, Jednou jsem potkalo ty se špičatejma ušima. Pronásledovala jsem je...Dovedli mě domů, ale stihli všechny pobít. Nikdo nebyl připraven a vypálili celý okraj lesa....Pár jsem jich pozabíjelo, ale byli silnější...Zranili mě a já si nic nepamatuji...
...Až teď jsem se probudilo u Ohně a on pořád něco mele...
jméno: Dana Stejskalová
povolání: student / DDM
bydliště: Sentice (Tišnov - Brno)
ráda:koně a zvířena, les, historie, oheň, cukr, víno a kvasar, moje dva čtyřnohé chlupaté miláčky
)
Nechť v těchto končinách najdeš, co hledáš.
